Žijeme prý v demokratické společnosti. Demokratická společnost nastoluje stejná práva pro všechny lidi. Samozřejmě ruku v ruce s právy jdou také povinnosti.
Od demokratické společnosti mimo jiné očekáváme vysokou míru svobody pro jednotlivce. Samozřejmě každý si pod pojmem svoboda představí něco jiného. Někdo si představuje to, že si zkrátka a dobře může dělat, co chce, někdo zase maximální prostor pro kreativitu.
Podívejme se na trendy dnešní doby. Žijeme skutečně ve společné a demokratické společnosti? Nejsme zotročováni moderními požadavky. Například konzumní společnost, která nám nastavuje absurdní pravidla. A co teprve internet?
Dobrý sluha, špatný pán
S internetem je to jako s ohněm. Je to skvělý sluha, ale velice špatný pán. Bohužel mnoho lidí se tímto pánem nechali zotročit. Mnoho lidí tráví na internetu více času, než by museli. Hraním her, vysedáváním na sociálních sítích. Místo, aby vyrazili ven a užívali života v plnosti, marní a rozmělňují ve zbytečnostech. Člověk se někdy musí ptát, kam se poděl zdravý rozum?
Velké ohrožení představuje rozhodně internet pro děti a to všech věkových skupin. Velmi často rodiče zakazují internet malým dětem, ale kde brouzdají jejich dospívající děti už tak moc neřeší.
Přitom jsou to především mladí lidé, kteří jsou nejvíce ohroženi. Rodiče najdou skvělé poradenství na stránkách e-bezpeci.
Tyto stránky ovšem nejsou určeny jen dětem, ale jsou určeny všem, kteří s dětmi pracují, to znamená po rodičích, jsou stránky určeny především pedagogům a samotným žákům.
Mnoho lidí se domnívá, že nejvíce dítě ohrožuje kyberšikana, ale to je jen jedna z podob internetového nebezpečí. Daleko horší je, když člověk v internetu ztrácí svou identitu. Má nutkavou potřebu sdílet svůj život s druhými. Díky tomu došlo už k mnoha tragickým událostem. Nejděsivější podobou tohoto fenoménu jsou například sdílené sebevraždy na sociálních sítích. A to už je skutečně do nebe volající.